Paintball

Dvoutrubkový zpětnorázový mechanizmus - aneb jak funguje Spyder

(Blow-back mechanizmus)

Mechanismus označovaný jako dvoutrubkový zpětnorázový (Two tube blow-back) patří dnes mezi nejpoužívanější konstrukční uspořádání paintballových (semi)automatů. Je tomu tak hlavně pro jeho technologickou nenáročnost (levná a snadná výroba), snadnou údržbu a poměrně solidní výkonnost.

Hlavní části:

Vydírání závěru a jeho vedení

Jednou z největších nectností všech Spyderů je vydírání závěru. Jde o důsledek přílišné "racionalizace výroby" u Kingmannů, kdy kvůli snížení výrobních nákladů zhruba o 2$ byla drasticky snížena životnost celé zbraně a nehezky ovlivněna i hlučnost a efektivita. Je to ve více věcech, ale ponejvíce jde o to, že tam kde mělo staré dobré VM-68 čtyři o-kroužky, mají Spydery jen dva a to ty z hlediska vedení nejméně podstatné a často ještě o velmi podivné velikosti (správný rozměr je 14x1,78). Výsledkem je špatné "utěsnění" komory a "vyklání se" závěru ve svém pouzdru, které ještě umocňují velké výrobní tolerance a ostré hrany čela závěru a podávacího otvoru do komory. Závěr je navíc ze stejného materiálu (hliník) jako jeho pouzdro, což vede k rovnoměrnému vydírání obou součástí namísto ve strojírenství preferovaného přenesení opotřebení na snadněji nahraditelný díl (použití pevnějšího a tvrdšího materiálu pro výrobu rámu). Typicky se tedy nejprve o hrany nabíjecího otvoru vydře závěr a ten pak svým narušeným povrchem začne sám intenzivně vydírat i své vedení.

Jakmile tedy dostanete Spydera do ruky, je na něm vhodné trochu zaoblit hrany na čele závěru a u ústí nabíjecího otvoru do komory a dokonale je vyleštit, stejně tak jako celé "vodící" plochy závěru i jeho pouzdro. Vydírání se těmito úpravami sice zcela neodstraní, ale drasticky sníží, alespoň v těch nejkritičtějších oblastech. Pokud se rozhodnete v dalších úpravách nepokračovat, alespoň zbraň v závěru důkladně mažte a poškozující se povrch závěru čas od času jemně přebruste a vylapujte - drasticky tak alespoň snížíte rychlost s jakou bude opotřebení pokračovat (dostatečně na to aby vám při běžném použití Spyder vydržel mnoho let).

Vyladění Blow-back mechanizmu

Jde o zvýšení efektivity mechanismu optimalizací využití hnacího média. Po provedení níže zmíněných úprav by váš Spyder měl mít podstatně menší spotřebu plynu, hlučnost a zpětný ráz, jeho součástky by se měly míň opotřebovávat a zároveň by jste se s ním měly být schopni dostat na trochu vyšší úsťové rychlosti bez negativních průvodních jevů jako je trhání kuliček, nebo jejich zahýbání v letu. Z hlediska výkonnosti by se měla zvýšit především přesnost při rychlé palbě a při nastavení vysokých úsťových rychlostí. Za pár hodin práce, několika vcelku jednoduchými úpravami standardních součástí levnějšího Spydera dosáhnete stejných výsledků jako by jste si na něj koupily drahé upgrade díly.

1. Vyjmutí starfire vložky ze závěru - starfire vložka je podvod, prodejní trik výrobce, hloupá imitace ventury boltu (který má navíc nějakou hodnotu pouze u zbraní s in-line uspořádáním). Vyjmutím této vložky se o něco zlepší průtok plynu závěrem, takže nebude k dosažení stejné úsťové rychlosti třeba do mechanismu přepouštět tolik plynu (při stejném nastavení zbraně úsťová rychlost běžně naroste zhruba o 12 fps a hlučnost se přitom sníží). Použijte tenké a dlouhé kleště a otáčejte proti směru hodinových ručiček. Otvor pro dřík vložky v závěru pak zaslepte pomocí červíku M6 s trochou teflonové těsnící pásky.

Současně s odlehčováním úderníku je více než vhodné provést i odlehčení standardního hliníkového závěru, které již bylo popsáno v pasáži věnované eliminaci vydírání závěru. Ačkoliv tu není prostor k takovému snížení hmotnosti jako u ocelového úderníku, při stejné úspoře gramů je vliv odlehčení závěru na funkci o něco větší (vzhledem k ne právě optimálnímu přenosu sil z úderníku na závěr během něhož tu vznikají různé vedlejší síly a odpory).


Ačkoliv to vzhledem ke vlivu výše zmíněných úprav i na snížení hlučnosti a zpětného rázu nemusí být na první pohled příliš patrné, po jejich provedení si budete muset znova nastavit předpětí úderníkové pružiny, kterým se normálně dolaďuje úsťová rychlost. Výkonnost zbraně totiž stoupne natolik, že by vám v původním nastavení spolehlivě trhala kule. Přepětí úderníkové pružiny bude třeba srazit dolů minimálně o 1/3. Doporučuji sundat rychlost úplně dolů a od okamžiku kdy vám začne fungovat automatika ji postupně vytáčet nahoru až do okamžiku kdy se začnou objevovat problémy s koulemi (trhání/zatáčení). Poté ji zas o něco málo snížit (jako bezpečnostní rezervu) a ještě přeměřit na měřáku. Nastavovat rychlost výhradně "podle citu" nedoporučuji - úpravy na zbrani budou mít totiž mimo snížení hlučnosti a zpětného rázu i ten efekt, že by měla být schopna dosahovat vyšších úsťových rychlostí bez nežádoucích efektů na kuličky (v zásadě jde o úpravy na "nízký tlak"). K optimálnímu vyladění blow-back mechanismu si je dobré pořídit ladící sadu pružin (Spring kit), pružinu na straně úderníku vyměnit za slabší a na straně ventilu za silnější.

Úprava spouště - zkrácení chodu a snížení odporu

 

Spoušť v mechanické rukojeti běžných Spyderů není vyloženě hrozná, ale také to ani není žádná sláva. Spoušť má velmi dlouhý chod, ale když zbraň natáhnete a budete jí pomalu, citlivě posouvat, zjistíte, že tu je spousta "volných prostorů" a k samotnému spuštění dochází jen v relativně malé oblasti mezi druhou a třetí třetinou její dráhy. To není právě ideální uspořádání, alespoň tedy ne pro rychlou instinktivní střelbu která je v paintballu často třeba. Pokud chcete spoušť s malým odporem a krátkým chodem, nemusíte si ale na Spydera kupovat drahou a choulostivou elektronickou rukojeť. Několika snadnými zásahy lze spoušť ve standardních mechanických rukojetích levnějších Spyderů změnit na daleko kratší a lehčí, která nepotřebuje baterky ani palebné módy (3-ranné dávky, full-auto), protože jakoukoliv skutečně potřebnou a užitečnou kadenci si s ní budete schopni jednoduše umačkat (maximální dosažitelná kadence tím kterým uživatelem se po provedení níže popsaných úprav typicky zvýší asi na dvojnásobek).

Kýženého výsledku lze dosáhnout různými způsoby. Popíšu ten, který přinese drastické zlepšení, vyniká snadností realizace pro člověka s omezeným vybavením a veškeré úpravy jsou přitom vratné. Chod spouště jím lze z původních cca. 13mm snadno zkrátit asi na 3,5mm a odpor snížit zhruba na polovinu. Díky možnosti vrátit spoušť do původního stavu budete moci v budoucnu přejít ke složitějším, nevratným metodám, kterými lze chod spouště zkrátit i pod milimetr a odpor ještě o něco málo snížit. Jak tedy na to?

1. Nejprve vyjmeme všechny součásti se kterými budeme mít co do činění: v rámu rukojeti jsou (vedle pojistky) čtyři čepy které souvisejí se spouští: úplně vzadu je čep pružiny přerušovače, před ním je čep přenosové páky (přerušovače), v předu trochu pod ním je čep plnící funkci jejího dorazu a ještě před ním je čep na němž se pohybuje samotný jazýček spouště (ten zpravidla mívá větší průměr než dva předešlé). Začněte tím, že na stranu jejich rýhování z rukojeti vhodným kolíkem vyťukněte všechny čepy vyjma posledního za který je zaháknuta pružina přerušovače. Poté z rámu vyjměte všechny uvolněné součásti - jazýček spouště, přerušovač a jejich pružiny.

2. Průměr čepu který působí jako doraz přerušovače je uprostřed vhodné rozšířit tak, aby jste přerušovač při spouštění nemuseli pokaždé zbytečně odtlačovat víc než je nutné (a zachovali tak jeho funkci i při drastickém zkrácení dráhy spouště). Nejjednodušší je na něj při opětovné montáži navléknout nějakou trubičku vhodné velikosti. Lze použít například kousek hadičky Macroline (vyrobena z Nylonu), která se v paintballu používá k rozvodům hnacího plynu po zbrani, například pro bottom line.

3. Pokud chcete snížit odpor spouště, původní (vratnou) pružinku jazýčku spouště buď vyměňte za slabší, nebo ji zkraťte zhruba o 1/5 délky. Osobně si ale myslím, že síla originální pružinky je přijatelná - důležitější než snižovat za každou cenu sílu nutnou ke spuštění je zkrátit dráhu spouště a zvýšit hladkost mechanismu. Pokud jste jiného názoru, doporučuji si raději pořídit novou, slabší pružinku, ale pokud chcete zkracovat originální, dělejte to postupně, po max. 1/2 závitu a celkem ne o více než jeden a půl závitu.

4. Aby jste odstranily zbytečně velký propad spouště po překonání bodu kdy dochází k výstřelu, při montáži navlékněte do vratné pružinky jazýčku spouště doraz o délce zhruba 7,5mm. Jako polotovaru je možné použít ocelového, hliníkového a dokonce i plastového nebo dřevěného válečku o průměru cca. 4mm a délky 8mm (velmi dobrým polotovarem je nerezový kolík těchto rozměrů, k dostání v prodejnách se spojovacím materiálem). Úplně nejlepší je ale použít samostatně zakoupený imbus klíč č.4 - je celkem levný, dostupný a má vhodnější průřez, jak pro funkci dorazu, tak pro upínání při úpravách (v této velikosti se s šestihranem daleko snáze pracuje než s válcovým polotovarem)... je ovšem také zpravidla vyroben z velmi kvalitního materiálu, takže se připravte na poněkud obtížnější dělení.

5. Dlouhé namáčknutí a zbytečný pohyb spouště směrem dopředu omezte přilepením malé podložky na horní páku samotné spouště, nebo na výstupek ozubu který se nachází pod ní, případně na odpovídající místa na rámu. Lze použít například tenký duralový plíšek, nebo napájenou vrstvu cílu, ale stačí i samotná, postupně nanášená silnější vrstva vteřinového lepidla, protože síly které zde působí nejsou nijak velké (před lepením nebo pájením zde ale samozřejmě nezapomeňte nejprve odbrousit vrstvu laku).

Bude třeba "chvilky" experimentování s různou velikostí různých "podložek", aby jste dosáhly optimální kombinace, tak aby spoušť spolehlivě plnila svou funkci, tedy aby spouštěla, přerušovač i spoušťová pojistka zůstaly funkční a přitom spoušť neměla zbytečně velký odpor ani chod. Upozorňuji že zbraň je při provádění těchto změn třeba testovat nejen na sucho, ale i pod tlakem, neboť jedině tak lze skutečně ověřit správnou funkci přerušovače. Obecně to není to nic složitého, ale obrňte se trpělivostí, protože to také není práce při které by bylo dobré spěchat - desetina milimetru tu na koncovém rozměru představuje opravdu velký rozdíl (a nezřídka kdy nutnost vyrábět tu či onu "podložku" znova od začátku).

Pokud vám nevyhovuje tvar lučíku spouště - která je u levnějších Spyderů dnes nejčastěji dvouprstá, s "estetickým" vybráním pro prsty uprostřed - můžete ji, když už ji máte venku, jednoduše upravit odbrušováním (a poté případným nalepením nového materiálu). Doporučuji jednoduše zbrousit výstupek mezi prsty do roviny. Pokud nemáte v oblibě dvouprsté spouště jako takové, obdobnou metodou lze spoušť jednoduše zkrátit na jednoprstou (zde je vhodné původní výstupek mezi prsty naopak využít).

Na závěr všechny funkční plochy spoušťového ústrojí (tedy všechny čepy a otvory v kovových dílech pro ně, zadní část přerušovače, ocelovou přenosovou vložku jazýčku spouště, záchytný zub úderníku) důkladně vylapujte, promažte olejem a proveďte opětovnou montáž. Později po zaběhání vše znovu rozeberte, vylapujte, promažte, zkompletujte a proveďte druhé zaběhání.

Pokud vám nestačí tato jednoduchá, vratná metoda jíž lze zkrátit chod spouště asi na 3,5mm, musíte se pustit cestou odbrušování styčných ploch - odbrušováním horní hrany přerušovače zkracujete chod spouště a posunujete bod spuštění z hlediska spouště dopředu. Zbrušováním dosedací plochy oka pro pružinky na přerušovači lze docílit částečného posunu zpět. Zbrušováním dolní-přední, přechodové hrany a zubu na spoušti zlepšujete funkci přerušovače a zároveň bod spouštění posunuje lehce dozadu. Je třeba dosáhnout té správné rovnováhy, což může být celkem obtížné. Případné vzniklé chyby vzhledem k charakteru úprav nelze vždy napravit, ale pokud se nepouštíte do radikálních úprav, postupujete pomalu a trpělivě, dobře rozumíte celém mechanismu spouště, lze se ve všech krocích částečně vrátit zpět když se začnou objevovat problémy. Tímto způsobem lze celkem bez problémů dosáhnout opravdu bodové spouště, kdy největším problémem pro realizaci jsou výrobní vůle v uložení úderníku. Dodal bych, že odbrušování styčných ploch je ve skutečnosti velmi efektivní metodou, jíž bych já osobně dal přednost ve všech případech, ovšem není prostě úplně "blbuvzdorná"...

Úprava rukojeti

Většina levnějších Spyderů jako jsou Victory, Compacty, Xtry a jim podobné mají jednoduchou pětačtyřicítkovou rukojeť s "anatomickým" výstupkem mezi prsty a na ní případně obdobnou gelovou rukojeť s výstupky. Ty esteticky nevypadají zle, ale pravda je, že pro dobrý úchop je daleko vhodnější prostý tvar bez těchto "anatomických" vybrání. Lze si samozřejmě koupit značkové rukojeti například od Dye a na většinu rukojetí Spyderů padne i většina střenek ze slavné americké pětačtyřicítky, Coltu 1911, které by vám měli být podle přání schopni objednat ve všech solidních prodejnách zbraní a munice. Pokud ale nemusíte mít na Spyderu vyloženě snobské, drahé značkové střenky od Pachmayera, lze si zajistit perfektní úchop a zajímavý vzhled i s jednoduchou úpravou originálních částí těch nejlevnějších Spyderů.

 

 Gelovou rukojeť lze výhodně využít jako polotovaru - pokud máte velké ruce, je vhodné ji jen lehce modifikovat odbrušováním výstupků, pokud máte spíš menší ruce a její velikost vám nevyhovuje, je z ní možné vyrobit dvě jednoduché panelové střenky a výstupek na samotném rámu rukojeti ubrousit. Získáte tak čistou, jasně čitelnou pětačtyřicítkovou rukojeť. Pokud bude odbroušený povrch gelu trochu "chlupatý", lze jej překrýt tenkou, dobře rozlitou vrstvičkou vteřinového lepidla (po zatuhnutí jde o odolný plast, stejný jako kterýkoliv jiný). Nanesete-li před "lepením" na povrch nejprve tenkou vrstvičku nějakého prášku, získáte zajímavý povrch s pískovým desénem.

Úprava powerfeedu

Powerfeed u zbraní s otevřeným závěrem pomáhá zlepšit podávání kuliček do komory tím, že omezuje odfuk kuliček tou zbytkovou částí plynu, která na ně působí při odsouvání závěru. Pokud vaše zbraň powerfeed nemá, můžete si na ní takový malý improvizovaný powerfeed udělat tak, že na vhodná místa po obvodu kolínka na zbrani vyvrtáte nebo vybrousíte několik menších otvorů (nebude pochopitelně ani zdaleka tak účinný jako klasický powerfeed, ale přesto trochu pomůže). Pokud váš Spyder powerfeed má, můžete jeho účinnost ještě trochu zvýšit rozšířením jeho otvoru do té míry, aby vypadáváním kuliček z něj nebránil samotný rozměr otvoru (jak tomu většinou bývá u standardního provedení), ale jen jeho tvarovaná zátka která tlačí kuličky do komory.